192. Evaṃ vutte yakkho yena saṃsayena aññe puccheyya, tassa pahīnattā «kathaṃ nu dāni puccheyyaṃ, puthū samaṇabrāhmaṇeti vatvā yepissa apucchanakāraṇaṃ na jānanti, tepi jānāpento «yohaṃ ajja pajānāmi, yo attho samparāyiko»ti [P] āha. Tattha ajjāti ajjādiṃ katvāti adhippāyo. Pajānāmīti yathāvuttena pakārena jānāmi. Yo atthoti ettāvatā «sussūsaṃ labhate pañña»ntiādinā nayena vuttaṃ diṭṭhadhammikaṃ dasseti samparāyikoti iminā «yassete caturo dhammā»ti vuttaṃ pecca sokābhāvakaraṃ samparāyikaṃ. Atthoti ca kāraṇassetaṃ adhivacanaṃ. Ayañhi atthasaddo «sātthaṃ sabyañjana»nti evamādīsu (pārā. 1 dī. ni. 1.255) pāṭhatthe vattati. «Attho me, gahapati, hiraññasuvaṇṇenā»tiādīsu (dī. ni. 2.250 ma. ni. 3.258) kiccatthe «hoti sīlavataṃ attho»tiādīsu (jā. 1.1.11) vuḍḍhimhi. «Bahujano bhajate atthahetū»tiādīsu (jā. 1.15.89) dhane. «Ubhinnamatthaṃ caratī»tiādīsu (jā. 1.7.66 saṃ. ni. 1.250 theragā. 443) hite. «Atthe jāte ca paṇḍita»ntiādīsu (jā. 1.1.92) kāraṇe. Idha pana kāraṇe. Tasmā yaṃ paññādilābhādīnaṃ kāraṇaṃ diṭṭhadhammikaṃ, yañca pecca sokābhāvassa kāraṇaṃ samparāyikaṃ, taṃ yohaṃ ajja bhagavatā vuttanayena sāmaṃyeva pajānāmi, so kathaṃ nu dāni puccheyyaṃ puthū samaṇabrāhmaṇeti evamettha saṅkhepato attho veditabbo.
193. Evaṃ yakkho «pajānāmi yo attho samparāyiko»ti vatvā tassa ñāṇassa bhagavaṃmūlakattaṃ dassento «atthāya vata me buddho»ti āha. Tattha atthāyāti hitāya, vuḍḍhiyā vā. Yattha dinnaṃ mahapphalanti «yassete caturo dhammā»ti (jā. 1.1.97) ettha vuttacāgena yattha dinnaṃ mahapphalaṃ hoti, taṃ aggadakkhiṇeyyaṃ buddhaṃ pajānāmīti attho. Keci pana «saṅghaṃ sandhāya evamāhā»ti bhaṇanti.
194. Evaṃ imāya gāthāya attano hitādhigamaṃ dassetvā idāni parahitāya paṭipattiṃ dīpento āha «so ahaṃ vicarissāmī»ti. Tassattho hemavatasutte vuttanayeneva veditabbo.